Účetní závěrka se sestavuje z důvodů stanovených zákonem. Druhy účetních závěrek se liší od toho, kdy účetní závěrku sestavujeme.
Řádná – sestavovaná na konci účetního období
Mimořádná – Sestavována k jinému dni než k poslednímu dni účetního období
Mezitimní – Sestavovaná k jinému dni než k poslednímu dni účetního období za pomocí zjednodušených závěrkových postupů
Mezi závěrková procesy patří
➡️ Provedení fyzických inventur
➡️ Zaúčtování závěrkových operací
➡️ Zaúčtování splatné a odložené daně
➡️ Provedení dokladových inventur
➡️ Sestavení účetní závěrky
➡️ Ověření účetní závěrky auditorem a její zveřejnění
➡️ Sestavení zprávy o vztazích
➡️ Sestavení výroční zprávy
➡️ Ověření výroční zprávy auditorem a zveřejnění
Účetní závěrka obsahuje
➡️ Rozvaha
➡️ Výkaz zisku a ztráty
➡️ Přehled změn o peněžních tocích (povinně pro účetní jednotky s povinným auditem)
➡️ Přehled změn ve vlastním kapitálu (povinně pro účetní jednotky s povinným auditem)
➡️ Příloha k účetní závěrce
Příloha k účetní závěrce by měla být čtivá, aby každý přílohu pochopil. Účetní závěrku by měl pochopit každý, a to i lajk. V příloze účetní závěrky by měly být informace o účetních metodách, statutární údaje, komentáře k významným zůstatkům a pohybům na účtu a následné události. Výčet všeho co by měla závěrka obsahovat najdeme v §39 vyhlášky.
Účetní závěrku máme povinnost zveřejnit ve Sbírce listin. Zveřejňuje se účetní závěrka ve schváleném rozsahu. Zveřejňuje se případně i zpráva auditora a kompletní výroční zpráva. Závěrka se zveřejňuje ve lhůtě do 30ti dnů od schválení účetní závěrky a jejím případném ověření auditorem.
Provádí se elektronicky ve formátu PDF v podatelně Ministerstva spravedlnosti ČR na adrese: epodatelna.justice.cz
Novým způsobem lze využít možnosti zveřejnit závěrku prostřednictvím správce daně.
Nezveřejnění povinností může skončit mnoha sankcemi a to např:
➡️ Podle zákona o účetnictví až 6% brutto sumy aktiv ( vyměřuje správce daně)
➡️ Podle občanského soudního řádu až 50 000 Kč i opakovaně (vyměřuje soud)
➡️ Podle občanského soudního řádu případná náhrada škody způsobená nezveřejněním (vyměřuje soud)
➡️ Podle trestního zákona až dva roky odnětí svobody
Mezi další významnou událost, která se váže k účetní závěrce je inventura
Mezi fyzické inventury patří vše, co se dá fyzicky spočítat. Dlouhodobý majetek, zásoby, peněžní prostředky v hotovosti, ceniny. Fyzická inventura se musí provádět minimálně jednou ročně, v období 4 měsíců před zdaňovacím obdobím a dva měsíce po zdaňovacím období od data účetní závěrky. Vždy se, ale rozdíly promítají do uzavíraného účetního období. Inventury se vyhlašují obvykle pomocí vnitropodnikové směrnice. Vždy musí být napsáno kdo je odpovědný za inventury. (Inventurní komise).
U fyzických inventur je také možné využít průběžné inventarizace pro zásoby a pro „pohybující“ se dlouhodobý majetek. Inventury v tomto případě neprobíhají v jeden okamžik, ale inventura tak probíhá podle stanoveného plánu, ale vždy každá položka zásob musí být alespoň jednou ročně inventarizována. Po inventarizaci se vždy dělají inventurní soupisy, které obsahují výsledky inventury, způsob provádění inventur, doba provádění inventur, podpis osob co inventuru prováděli a osoby, které jsou zodpovědné za inventuru. Z tohoto vyhodnocení, musí být zřejmé způsob vypořádání inventurních zůstatků.
Inventurní rozdíly se zásadně účtují do období, ke kterému náleží. Z inventury mohou vzniknout tři základní varianty.
Manko – položky na skladě chybí
1) Manko do normy – zaúčtováno na účet 549, daňově účinný náklad, bez vazby na DPH
2) Manko nad normu – nepředepsané k úhradě – zaúčtováno na účet 549, daňově neúčinné, nutné vrátit DPH.
3) Manko nad normu předepsané k úhradě – zaúčtované 549, daňově účinné, bez vazby na DPH
Přebytek – položka na skladě přebývá Přebytek je zúčtován ve prospěch ostatních provozních výnosů, tento výnos je z pohledu daně z příjmu daňově účinný.
Záměna – jedna položka chybí a druhá naopak přebývá Jedná se o opravu chyby, v účetnictví bylo vyskladněno něco jiného než ve skutečnosti. Pokud mají položky stejnou cenu, opraví se pouze skladová evidence. Pokud mají položky různou cenu zúčtuje se rozdíl do nákladů, kam se účtuje i sama položka. Např: 501, 504 v případě nedokončené výroby 58
Časové rozlišení
Nástrojem časového rozlišení se míní to, že musíme něco odhadnout. Vždy je lepší nějaký odhad, než žádný. Nevýznamné, nebo pravidelně se opakující částky není nutné časově rozlišovat. Toto pravidlo nalezneme jak v účetních předpisech, tak v daňových pokynech. Abychom mohli říct, co je nevýznamné, musíme to uvádět v podnikové směrnici. Vždy je nutné rozlišovat dohadné položky a položky s přesahem do přespříštích období.
Zúčtování dohadné položky jsou nákladem, nebo výnosem období, ve kterém došlo k zúčtování.
Kurzové rozdíly
U kurzových rozdílů se vždy používá kurz ČNB k datu účetní závěrky. Resp. K prvnímu pracovnímu dni předcházejícími datu účetní závěrky. V případě kurzů nevyhlašovaných ČNB lze použít kurzy jiných centrálních bank.
Rezervy
Rezervy jsou vytvářeny na rizika nespojená s konkrétním aktivem. Nejsou vytvářeny za účelem korigovat hodnotu majetku. Rezervy se vždy tvoří tehdy, je-li riziko vyšší než 50%. Obecně jsou rezervy daňově neúčinné. Nejčastěji se tvoří rezervy na nevyčerpanou dovolenou zaměstnanců, na soudní spory, na sankce (např: u finančního úřadu), rezerva na garanční opravy (obvykle se stanovuje procentem z tržeb na základě jak časté jsou garanční opravy)
Výjimkou u rezerv jsou rezervy na opravu dlouhodobého majetku (upraveno zákonem 593/1992 Sb) tvoří se pouze na vlastní majetek (od 2.skupiny) Majetek musíme vlastnit. Minimálně se tvoří 2 roky, maximální tvorba se odvíjí od zařazení do odpisové skupiny. Na zvláštní bankovní účet se složí peněžní prostředky ve výši tvorbě rezervy. (Pro firmu to znamená “umrtvení“ peněz a proto se tento nástroj v současnosti skoro vůbec nepoužívá.
Opravné položky
Opravné položky lze vytvářet v zásadě k jakémukoli aktivitu. Obvykle se tvoří k dlouhodobému majetku, závazkům a pohledávkám. Opravné položka nesmí jít do záporu. (např: pozor u položek dlouhodobého majetku který odepisujeme). Opravné položky se tvoří podle zákona o rezervách 593/1992 Sb.
Metody tvorby opravných položek:
Tyto metody nejdou kombinovat.
Bloková – pohledávky jsou seskupeny do bloků s různou pravděpodobností vymožení pohledávky
Individuální – pohledávky jsou posuzovány každá zvlášť
