Rozlišování Mezi Daňově Uznatelnými a Neuznatelnými Náklady
Rozlišování mezi daňově uznatelnými a neuznatelnými náklady může být často komplikované. Jaké položky podnikatelům nejčastěji způsobují problémy a kde se dopouštějí chyb? A které náklady jsou vždy daňově neuznatelné?
Definice Daňově Uznatelných a Neuznatelných Nákladů
Zákon o daních z příjmů (ZDP) označuje za daňově účinné výdaje jsou ty, které byly vynaloženy na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Základním kritériem pro posouzení, zda je náklad daňově uznatelný, je úvaha, zda přímo slouží k dosažení nebo udržení příjmů.
Daňově Uznatelné Náklady
Seznam daňově uznatelných nákladů, jak je uvádí ZDP, je velmi dlouhý a vyčerpávající, proto zde zmíníme jen některé:
- Odpisy hmotného majetku
- Zůstatková cena hmotného majetku s výjimkami
- Členské příspěvky za určitých podmínek
- Pojistné hrazené poplatníkem související s příjmem, který je předmětem daně
- Pojistné na sociální zabezpečení a veřejné zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za splnění určitých podmínek
- Daň z nemovitých věcí, pokud byla uhrazena
- Výdaje na pracovní cesty
- Škody vzniklé v důsledku živelních pohrom
Daňově Neuznatelné Náklady
Za daňově neuznatelné se považují náklady, které neslouží k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů. Patří sem:
- Náklady na reprezentaci firmy (pohoštění, občerstvení, večeře s obchodními partnery)
- Sociální náklady nad rámec stanovený zákonem
- Dary ve formě peněžních prostředků, zásob, zboží, výrobků
- Pokuty a penále hrazené státním institucím
- Tvorba a zúčtování ostatních rezerv a opravných položek
Kde Podnikatelé Často Chybují
Podnikatelé často chybují u nákladů, kde je potřeba splnit určité podmínky pro jejich daňovou uznatelnost. Například reklamní a propagační předměty musí splňovat specifická kritéria, jako je označení názvem firmy a hodnota nepřesahující 500 Kč bez DPH.
Podobně nejasnosti panují ohledně odborného rozvoje a rekvalifikace zaměstnanců, kde je nutné, aby úhrada byla poskytnuta v nepeněžní formě a souvisela s předmětem činnosti zaměstnavatele.
Sporné je také účtování nákladů na pracovní oblečení, které musí být určeno výhradně pro pracovní činnost. Například oblek pro daňového poradce může být uznatelný, zatímco pro instalatéra by byl problematický.
Tento přehled by měl pomoci podnikatelům lépe se orientovat v otázkách daňové uznatelnosti nákladů.
